Francouzské zelené pláně

Asonance

1: Tak jakpak se Dmáš, Willy, Gpříteli Emimůj,
 Adovolíš, jen si sednu do Gstínu na hrob Atvůj.
 DHorkým letním sluncem jsem GrozpáleEminá,
 Achodím celý den a jsem GunaveDná.
 Podle náhrobku vidím - slavils Emiosmnáct let,
 když jsi v Azbytečné válce oDpustil tenhle Asvět.
 DDoufám, že zemřel jsi Emičistý a hned,
 že jsi Anestřílel první, když Gpřišel rozkaz Dvpřed.
R: Hrály píAšťaly k tomu, nesli těG zpátky doD
 a Emizazněly salvy, když tě Aspouštěli Dníž.
 A když Gkněz dělal kříž nad tvým Atělem,
 začly Gdudy zvolna Emihrát tesknou ADseň.
2:  Zanechal jsi tu dívku nebo snad ženu svou,
 vzpomínky v jejím srdci nikdy nevyblednou,
 i když zemřel jsi dávno, před mnoha lety,
 v jejích očích jsi zůstal osmnáctiletý.
 Nebo jsi pouhý cizinec beze jména
 v dlouhém seznamu padlých, jehož připomíná
 zažloutlá fotka chlapce s hnědýma očima,
 která nikoho dávno už nezajímá.
3:  Na francouzských pláních vlčí máky kvetou,
 barvy ze strání svítí pestrou paletou,
 horký letní vítr začal od moře vát,
 žádné pušky a plyn, žádný ostnatý drát.
 Jenom tisíce křížů tady v písku stojí
 a svým tichým hlasem k oblakům žalují,
 že z touhy člověka vládnout vzešlo utrpení,
 že zničil a proklel celá pokolení.
R: + A když Gkněz dělal kříž nad tvým Atělem,
 začly Gdudy zvolna hrát tEmiesknou píseň.A  D 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2019-08-17T18:22:36.014805+00:00
Výsledky hledání: